Záluží
Obec Záluží byla poprvé zmíněna v roce 1333 v listině Boreše z Rýzmburka, kterou prodává svůj hrad Kostomlaty a k němu příslušející vesnice, mimo jiné též „Meltner“.
Jednalo se však o prodej jen části vsi, neboť další díl s poplužním dvorem a tvrzí patřil nadále jako manství k hradu Rýzmburk a během konce 14. a první poloviny 15. století byl v držení drobné šlechty - od roku 1393 do 1394 Ramfolt z Bontensee, roku 1419 Hanuš z Polenska a k roku 1454 Hanuš Gerhengros. Ve druhé polovině 15. století bylo panství připojeno k mosteckému hradu, k němuž v roce 1512 připadl i zbytek vsi náležející dosud ke kostomlatskému panství. V roce 1535 bylo Záluží prodáno Jiřímu Hartičovi z Hartiče a roku 1613 dále Rudolfu II.
V roce 1623 byla ves Hartičům zkonfiskována a během dalších let několikrát prodána. V roce 1713 získal Záluží Jan Josef z Valdštejna a připojil je ke svému panství Duchcov - Horní Litvínov.
Český název obce byl zřejmě odvozen z její polohy „za luhem či louží“, bažinatým místem, jezerem.
Bouřlivý rozmach obce nastal v poslední čtvrtině 19. století s výstavbou místní sklárny a zejména se vznikem řady dolů. Nejvyššího počtu obyvatel v obci Záluží, a to 4 051, bylo dosaženo v roce 1910. Od roku 1939 začal v blízkosti obce vyrůstat chemický závod na zpracováni uhlí.
Obec Záluží byla v letech 1944 až 1945 několikrát postižena spojeneckým bombardováním. V obci se nacházel železný kříž na kamenném podstavci z roku 1793. Část obce byla postupně likvidována už v letech 1956 až 1960, převážná část však byla zbourána kvůli výstavbě provozu Petrochemie v letech 1974 až 1975.