Souš
První dochovalá písemná zmínka o obci Souš je z roku 1312. V tomto roce byla obec v majetku mosteckého občana Jana z Werberku.
Ve 14. století byla obec součástí majetku různé drobné šlechty. Ve druhé polovině 15. století zde sídlila jedna z větví vladického rodu z Duban.
V roce 1505 prodali bratři Beneš a Zikmund Soušští z Duban obec městu Most, které ji v roce 1507 dále prodalo Janovi z Veitmile, majiteli mosteckého hradu.
Spolu s mosteckým hradem pak byla obec Souš v roce 1595 prodána císařem Rudolfem II. opět městu Most.
V obci byla již minimálně od roku 1605 škola, dále farní kostel, který je poprvé zmiňovaný už v roce 1352.
V roce 1887 byla v Souši zřízena první česká škola na Mostecku. Obec zůstala, jako součást panství Kopisty, v majetku města až do roku 1848.
Obec se nacházela přibližně 1km západně od Mostu, na jihozápadě sousedila s Třebušicemi a na západě s Komořany.
Jméno obce souvisí s místem, kde se obec nacházela - „na suchém místě“. V obci na návsi stál kostel sv. Martina, který jako původně gotická stavba v 17. století vyhořel.